Prvním nalezištěm diamantů na světě byla Indie, a to od roku 800 př. n. l. Indie si své prvenství v těžbě diamantů udržela až do počátku 18. století. Odhaduje se, že indická ložiska poskytla během více než 2 000 let těžby asi 12 milionů karátů diamantů. V současnosti Indie vyniká především broušením diamantů než samotnou těžbou.

V roce 1725 začala těžba diamantů i v Brazílii. V tu dobu byla Brazílie největším producentem diamantů na světě. Mezi její nejznámější naleziště současnosti patří ložiska ve státě Minas Gerais. Během 150 let (mezi lety 1725–1875) poskytla Brazílie asi 16 milionů karátů diamantů, tedy více než Indie za období dvou tisíciletí. V současnosti těží Brazílie asi 1,5 procenta světové produkce.

Asi 140 let po objevení brazilských diamantů, v letech 1866–1867, začala s těžbou diamantů Jižní Afrika. Podnětem pro těžbu se stal nález diamantu o váze 21,25 ct podél řeky Orange v blízkosti města Hopetown. Tento diamant byl vybroušen do velikosti 10,73 ct a pojmenován Eureka. Ještě tentýž rok byl vystaven na Světové výstavě v Paříži. V současné době je v soukromém vlastnictví. O několik let později byl ve stejné oblasti nalezen diamant o váze 83,50 ct. Diamant byl vybroušen do tvaru pear shape o váze 47,69 ct a byl pojmenován Star of South Africa. Oba tyto nálezy se staly podnětem pro prozkoumání tamního terénu a posléze základem pro celosvětově významnou těžbu diamantů.

V roce 1908 následovala Namibie, jejíž naleziště se rozprostírají podél mořského pobřeží Atlantského oceánu. Diamanty z této lokality jsou vyhlášeny svojí vysokou kvalitou. Téměř 90 % zdejší produkce diamantů je určeno pro výrobu šperků a jako investiční diamanty.

Rok 1967 odstartoval těžbu diamantů v jihoafrickém státě Botswana. Botswana dnes vytěží největší množství diamantů v porovnání s ostatními státu a zároveň je nejbohatším těžištěm diamantů.

V roce 1954 začalo s těžbou diamantů i Rusko. Bylo otevřeno více než 40 nalezišť po celém Rusku, ale necelých 85 % těžby pochází pouze ze 2 největších nalezišť. Jsou jimi doly Udačnaja a Jubilee.

V roce 1971 začala s těžbou diamantů Austrálie, která produkuje výhradně menší kusy diamantů. Vysoký objem produkce je nesrovnatelný s ostatními státy, ale podstatně kvalitnější jsou diamanty z africké Botswany. Austrálie si na rozdíl od ostatních států udržuje celosvětové prvenství v těžbě růžových diamantů. Tento stát protinožců je totiž jediným místem na Zemi, kde se tyto velmi vzácné růžové diamanty vyskytují. Veškeré růžové diamanty dostupné na celosvětovém trhu tak pocházejí z vyhlášeného naleziště Argyle. Austrálie je právem hrdá na tyto drahokamy, neboť jejich cena převyšuje – a to několikanásobně – cenu bílých diamantů prvotřídní kvality!

Kanadský důl Ekati poblíž Lac de Gras v Severozápadních teritoriích zahájil těžbu v roce 1998. Důl nyní produkuje asi 2 miliony karátů ročně, přičemž 30 procent má šperkařskou kvalitu.

Vzhledem k neustálému zkoumání zemského povrchu není vyloučeno, že se objeví další nová naleziště na této planetě.

V první polovině 30. let byl v USA pod vlivem prudce rostoucího trhu s diamanty založen gemologický institut GIA. Tento institut vyvinul systém hodnocení diamantů a dodnes vydává certifikáty na diamanty, ale i barevné drahokamy. Je to nejznámější a nejvíce používaný systém hodnocení diamantů na světě. V roce 1953 byl oficiálně zaveden do používání, ale po celou dobu byl měněn a zlepšován tak, aby splňoval požadavky trhu.

Tento systém hodnocení popisuje v certifikátu konkrétní kámen. Certifikáty používají specifická názvosloví, která jsou základem pro profesionální a spolehlivé hodnocení diamantů.

Tvoří jej pravidla pro popis a definici výrazů pro hodnocení kvality diamantu. Těmito pravidly se řídí všechny státy, které založily gemologický ústav a vydávají mezinárodní certifikáty. Jsou jimi kromě USA také např. belgické společnosti HRD nebo IGI, německá společnost DDI, anglická GTL, švýcarská laboratoř Gübelin, japonská laboratoř TGL a mnoho dalších.

Současný trh s diamanty vyžaduje spolehlivé posuzování diamantů odborníky, aby bylo možné chránit zájmy kupujících a poskytnout jim potřebné záruky. A právě tyto mezinárodní certifikáty zájmy kupujících právem chrání.